Epitaf č. 5

Epitaf č. 5

(částečně zachovalý nápis)

ande

Sed

Pomus posto ic secretariate Comis

Praetorgi Cnulatis

Cojugeni de XII

…. ANNAM THERESIAM VIRGINEM FILIALE

VIRI NOBIL: ac DOCtis: DMI: GEORGII WILHELMII

EMRICI CONSULIS hujatis sonigs MERITISSIMI

nimis maturě Die XXII Avo: Ao. MDCCXXX

Aetatis XXX Conjugiti.

DEO rerum et Dictum distributore OPI: ita disponente

Apoplexia jacius in Cosum abrepluses

Relicta in Terris ..ce Suce bene actae ssenioris

nunquam inter moritura:

Tituso spes quis quis es noli DEFUNCTO M.

dicere nescit Dormieris responder,

memor esto

Obitus Sortis Plortis

abi et Vale.

Text nápisu je vyveden minuskulí, vtesanými písmeny.

Lokalizace:

Na vnější straně jižní lodi kostela (v jejím jižním rohu). Bohatě členěný trojdílný náhrobek s oválnou pískovcovou deskou a hluboko vtesaným textem. Desku obklopovali dva andělé (zůstal jen jeden na levé straně). Nad deskou je ověnčená lebka, o něco výše pak postava světce. Pod deskou je postava ženy opřená o rakev.

Z částečně čitelného nápisu je možné vyvodit jen ten závěr, že náhrobek je věnován jelenohorskému zámožnému měšťanovi, který se v r. 1730 oženil s Annou Teresou Emrichovou, dcerou jelenohorského purkmistra Georga Wilhelma Emricha, zastávajícího svůj úřad v letech 1723–1742.